Domácí kváskový aneb peču chleby a nemůžu přestat

Jak s tím jednou začnete, nemůžete přestat. Takže než si pořídíte kvásek, pořádně to zvažte.

Pravděpodobně taky spadnete do skupiny "Pečem pecen". Zjistíte, že nešílíte sami kvůli chlebu, který se nechce "zvednout". Zjistíte, že kváskový chléb je fenomén, zvlášť ten doma pečený. Pečou holky i kluci a po celém světě. Radí se takřka v přímém přenosu. Stačí fotka a prosba.

Tady jsou nejčastější:

Už to mám dát do trouby?

Je "to šedivé " na povrchu kvásku plíseň?

Proč ten kvásek smrdí jak aceton? Dá se ještě zachránit?

Proč ten chleba zase prasknul?

Proč je to placka hodící se pouze ku létání - hodu diskem?

Nedala jsem tam sůl, co s tím? (Sousedovy slepice si prý nestěžovaly a ještě poslaly vajíčka.)

Je lepší dívat se do trouby nebo na televizi? (Vítězí trouba, má lepší program!)

A tady je pár mých facebookových příspěvků:

Na jihu Čech konečně prší, takže zase peču. 

Tentokrát posílám úplnou klasiku - pšenično žitný, 1,7 kg + domácí nudle + karafiáty 

Pokouším se o stále větší bochník, chtěla bych se dopracovat tak k 2,5 kg. Včerejší chlebík má 1,92 kg. Tak pěkně pomalu zvětšuji. Přikládám foto přímo z trouby - taky na pizza kameni. Je to šamotová deska.

Proč se pokouším o stále větší bochník chleba?

Ále, zastavili jsme se při letních toulkách ve skanzenu na Veselém kopci.

Přidávám ilustrační foto, chlebů tam měli několik a byly jak kolo od vozu.

Pak taky můžete vidět členku skupiny Pečem pecen ve stavu šílenství - nacvičuji, jak v díži uhníst chleba.

 Peču a pořád zkouším, každý chleba je jiný. Včera jsem zkusila autolýzu. Těsto se lepilo, táhlo a zformovat z toho bochník bylo k uzoufání. Netroufla jsem si "to lepivé něco" dát do ošatky jen vysypané moukou. Tak jsem použila utěrku a šup s tím do lednice přes noc. Ráno jsem "vylila" těsto na rozpálený šamot. Byl to discobolos. Jak se zvednul nevím, protože jsem si netroufla na "přímý přenos" - tj. obvyklé sezení na zemi u trouby.

Většinou nevydržím a zakrojím ještě teplý.