Mlátička bratří Galusových a ruchadlo bratranců Veverkových - tip na výlet

Můžete v lese najít ruchadlo? Nebo stoletou mlátičku na obilí? A co takhle sáně samochodky?

Pokud vyrazíte z Horního Jelení tím správným směrem, najdete na kraji lesa poklad.  Upozorňuji předem, že není nutné čekat na velkopáteční noc, kdy se tradičně poklady otevírají. Můžete přijít kdykoliv, je otevřeno non - stop.

A nyní je nezbytné definovat si slovo "poklad". Já vycházím z předpokladu, že:

"Poklad je něco, co vám nikdo nemůže vzít!" 

Všeobecně proklamované hlášky o zlatu a drahém kamení vypadají na první pohled lákavě. Je to jako díra v zemi, tu vám taky nikdo nemůže vzít!! Nemluvě o tom, že je zakázáno brát si sebou cokoliv do hrobu!!! Pokud stanovíme správně vstupní parametry, řešení problému bývá nasnadě. Já tvrdím, že se musí jednat o něco nehmotného a zároveň něco, co vám přinese kousek štěstíčka. Takže? Jestliže vás uvede do vytržení  kafemlejnek v lese, který tam je už dlouho A NIKDO HO NEODNESL, je to poklad.

A teď zpátky do lesa na Jelení:
Pod stromy najdete mlátičky obilí, ruchadla, pračky, staré váhy, saně, postroje na koně, kosy a věci, o kterých nebudete mít tušení, k čemu mohly sloužit. Nevadí, můžete nad nimi mudrovat a dohadovat se.

Vstup nehlídá žádný Kerberos, ale plyšoví medvědi. Jsou zřejmě nějak  spřízněni s medvědy od Kolína, protože nesou nápis: "Potkali se na Jelení." 

Na studni stojí starý hrnec, u medvědů se hromadí skříňový šicí stroj, síto na mouku a stará konev na mléko.








Dle údajů z Jelenských listů je tam přes 70 strojů. Nejstarší z roku 1894 je čistička obilí, z roku 1902 mlátička a nejmladší pračka z roku 1940. 

 Dle tvrzení mého muže všechno důležité do Čech přinesli Keltové, zbytek vynalezl Jára Cimrman. Není to tak, vezměme si  třeba ruchadlo.

Bratranci Veverkové, kteří pocházeli z Rybitví u Pardubic, vyrobili v roce 1827 první  - "veverče".

Do té doby platilo: "Jak je silný oráč, tak dobře zorá!"  Oráč vlastní silou tlačil na pluh (hák) a jakž takž připravil půdu pro novou setbu. Teprve Veverkovi přišli s vynálezem, který půdu nejen rozrušoval, ale taky obracel. Bratranci se radovali z toho, že práci na poli ulehčili nejen sobě, ale i sousedům. A zatímco se radovali, úředník choltického panství Kainz nechal zhotovit několik ruchadel a jedno z nich roku 1832 vystavoval na hospodářské výstavě jako svůj vynález pod názvem "Kainzpflug". Až v roce 1883 bylo přiznáno autorství Veverkovým.

A bychom si to shrnuli: Před dvěma sty lety přišli lidi na to, že potřebují na poli něco důmyslnějšího, než "zahnutý hák". Dnes máme satelity a datové schránky. Vzdálenosti nerozhodují, přenosy dat i lidí jsou tak rychlé! Stačíme jim ještě? Stačíme, ale žádný div, že se člověk rozněžní při pohledu na starý žebřiňák.