Cukeťáky pro kluky

Když vám u stolu zasedne parta kluků, je to pohoda. Pokud je chcete u toho stolu chvíli udržet, musíte je nakrmit. Jídla musí být hodně, musí být chutné a hlavně rychlé. V létě utrhnete obří cuketu a máte napůl vyhráno. Zatímco brambory pro tlupu výrostků budete strouhat hodinu, cuketa je nastrouhaná vcukuletu. Cukeťáky jsou jen jinou verzí bramboráků. Nebo taky drbanců, sejkor, cmundy, hanušek a halušek. Na názvu drbance trvám - pochází z mého domovského kraje podorlického. Pokud by někdo protestoval, že drbance jsou knedlíky, tak těm jsme u nás říkali „chlupaté nebo chlupáče“. Co kraj, to jiný název. Jsou lidi, u kterých se objeví Pavlovův reflex slinění už při jeho vyslovení.

Než si dáme cukeťáky, podívejme se na reflex slinění trochu blíže:

Ivan Petrovič Pavlov se narodil v roce 1849 v Rusku. Zabýval se studiem trávicích procesů a s nimi spojených reflexů. Jeho práci o podmíněných reflexech si můžeme přiblížit v jednotlivých krocích:

Ukážeme psovi buřta - pes vidí a cítí buřta - sliní!
Zazvoní zvoneček, přineseme buřta – pes je sice trochu zmatený, ale pochopí – sliní!
Zvoníme (buřta neneseme) a co pes? Sliní, i když buřta nevidí ani necítí! 

  

Přiznejme si, že Pavlov byl trochu ve výhodě, neb v devatenáctém století buřty voněly a byly z masa. Byl by stejně úspěšný s materiálem zakoupeným v dnešních supermarketech?

Fascinující je, že člověčí nervová soustava odpovídá na podněty (dráždění receptorů) stejně jako soustava zvířecí. Mechanismus podmíněných rexlefů je u člověka stejný jako u psa! Nedělejme si iluze, v tomto směru jsme se příliš nevyvinuli. Pokud se vám zdá Pavlovova práce nezajímavá, uvědomte si, že na stejném principu se léčí alkoholici! Opět zjednodušeně:

Alkoholik požije (vidí, cítí) alkohol  – spolkne pilulku – zvrací!
Alkoholik požije (vidí, cítí) alkohol   – zvrací!

Jaké z toho plyne poučení? Pokud sliníte při pomyšlení na bramboráky, jásejte, jste zdrávi!

Na cukeťáky potřebujete následující suroviny:

1 cuketu

polohrubou mouku

hrst ovesných vloček

2 vejce

česnek

sůl, majoránku, kmín

páreček nebo klobásku od známého řezníka

Cuketu nastrouhejte, pokud pustí hodně vody, slejte ji. Přidejte vejce, mouku, ovesné vločky a všechno koření. Dobrý buřtík nakrájený na kostičky není nutnou součástí, ale povýší cukeťáky na chuťovou manu. 

Můžete je smažit na tuku, v tomto případě doporučuji použít tolik zatracované sádlo. Nepřepaluje se ani při vysokých teplotách.  

Já rozpálím litinový plát a peču je nasucho. Čím jsou slabší, tím lépe se propečou, ovesné vločky pak pěkně křupají. 

Tady je výsledek, doporučuji zbaštit je hned.   Dobrou chuť!

Pokud se vám zdá, že článek je samý vykřičník, máte pravdu. Mám je ráda!!!