Staročeský tvarohový koláč

The Traditional Czech Cheesecake

Pokud máte chuť na něco sladkého, je lepší rychle najít dobrý recept a upéct třeba koláč. Proč? Protože v opačném případě budete tak dlouho myslet na sladké, dokud nezbaštíte celou čokoládu - to v lepším případě. V horším otevřete šuple a žádná kalorická bomba - tím myslím tyčinky TWIX, MARS, SNICKERS, které se vzaly bůhví odkud a už tam jsou opravdu dlouho - před vámi nezůstane bezpečná. Za normálních okolností bych to nedala ani svému nepříteli.

Tak tedy staročeský tvarohový koláč. Ten je tak "staročeský" asi jako já. Představa, že budu stát u válu a vykrajovat  kolečka z kynutého těsta, mě pravidelně dostávala do kolen. Mimochodem, jistě jste si všimli, že kulaté koláče mají široké okraje z těsta a náplně pomálu. Kdo by baštil těsto! A tak tedy peču koláč, který množstvím náplně spíš připomíná cheesecake. Možná se teď cítíte trochu podvedeni, říkáte si, slibuje staročeský koláč a nic. Není třeba se bát, pokud byste se opravdu chtěli pustit do něčeho z dob našich praprababiček, mám výborný recept. Domácí kuchařka od Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1837 je náš poklad.

Tajemná Valpuržina noc a slepičí polévka

Walpurgis Night and Home-made Chicken Soup

Noc z 30. dubna na 1. máje je noc magická, plná čar a kouzel. Je to noc ohňů. Oheň zahání zlé duchy, temné příšery a podobné nekalé mocnosti. Noc plná symbolů je předzvěstí slunovratu a přicházejícího jara.   Je to tradice, která spojuje člověka s přírodou. Můžete přeskakovat ohně, účastnit se sletu čarodějnic, kutálet hořící kola, přemýšlet o tom, že už v pohanských dobách lidé prosili o dobrou úrodu a sem tam se potřebovali očistit od svých hříchů.
Já obyčejně připravím dobré košťátko a vyrazím za mými kamarádkami, čarodějnicemi, na naši mateřskou základnu - Petrovy kameny.

Peter's stones - the peak of the mountain Hrubý Jeseník,
the place of witches' meeting at Walpurgis Night

 A odtud pozorujeme to legrační lidské hemžení včetně pálení čarodějnic - tedy divných figurín, ohyzdných babic s bradavicí na nose, s vykotlanými zuby a neforemnými hábity. 

Vážení!!! Dnešní čarodějnice je žena moderní, s bradavicí na nose si poradí plastická chirurgie, na zuby máme zubaře - tedy pokud máte stavební spoření, můžete ho použít na rekonstrukci chrupu jako já. A ty hábity? To je teprve zásadní omyl. Jde o styl Gothic, mimochodem cenově velmi nákladný. A dobré koště dnes taky není zadarmo. 

Čarodějnice tady nejsou  kvůli černé magii, jedná se povětšinou o osoby mimořádných kvalit. Umí léčit, mohou nahradit psychology, mají díky své léčebné praxi zkušenosti s všelijakým pozemským trápením. Aby mohly "čarovat", musí se hodně učit - o přírodě, o bylinkách, o lidském těle i duši.

Máte chuť na kůzlečí?

Jestli se chystáte na velikonoce zbaštit kozlíka, mám pro vás několik obrázků:

KOZA DOMÁCÍ - HOLANDSKÁ ZAKRSLÁ 

(foto ze ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou)

Koza domácí -  holandská zakrslá pochází z Afriky  - nedejte se nachytat.  Teprve po dovozu do Holandska byla přejmenována ze západoafrické na holandskou. Je to 0,5 m mrňous. Asi by z ní moc masa nebylo, ale umí spásat louky a velké zahrady. U mě je to vítěz soutěže "Sekačka roku".

S tím vražděním koziček a beránků mám problém. A tak jsem vybrala miniatury. Tyhle by vážně "sežral" jen barbar.

ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou

Pokud si chcete udělat pěkný výlet třeba o prodlouženém víkendu (těch nás teď čeká několik), vyjeďte si třeba do ZOO na Hlubokou. My jsme si tam užívali první teplé dny s plameňáky, opicemi, kamzíky, klokany a podobnou havětí. Tedy popravdě, málem jsem zůstala doma, ale naše "děti" zatoužily po rodinném výletě. A protože je jim už těžce nad 20 a v Čechách se vyskytují přibližně stejně často jako zubr u nás ve volné přírodě, neodolala jsem.

Návrat zubra evropského a odchod dětí českých v 21. století

Return of the European Bison and Leaving of Czech Teenagers in 21^st Century

Vdolky - jak to máme s masopustem

Tak dnes o vdolkách a masopustu - ten se mi k nim připletl.

Vdolky jsou jídlem staročeským, nemohu je odbýt jen jednoduchým receptem s pár obrázky. Vytáhla jsem několik starých kuchařek a už to vypadalo, že z psaní sejde. Čte se v těch knížkách nádherně. Kdepak e-book! Pro tu správou atmosféru potřebujete těžkou knížku se zažloutlými listy, občas slepenými moukou a umazanými kakaem. Jsou to knížky "dotýkané" a taky těžce získané.

Zajímavé je, že vdolky v nich jsou zmiňovány v souvislosti s masopustem a tučným jídlem. V mnoha receptech různě kolujících totiž nenajdete tuk. Ne tak v tom mém. Tam je tuku až kam. 

A protože letos vychází konec masopustu zrovna na tyto dny, půjčím si krátký úryvek od Marie Úlehlové - Tilschové a tentokrát jej k vdolkům dostanete všichni. Tak tedy:

"Masopust začíná po Třech králích, nejbujnější veselí a hodování nastává až v poslední tři dny před Popelcem nebo Škaredou středou, ve dny zvané bláznivé. Dříve se však slavívaly v masopustě i jiné dny. Mimo jiné i poslední čtvrtek masopustní, který se nazýval "tučný" nebo "tučák", to prý po Máří Magdaléně, která nevynikala štíhlostí." Zkrátím to: "Za starších dob začínalo hodování již v tento den, chasa mívala odpoledne prázdno (pozoruhodná tradice!) a dostala "tučné jídlo". Hospodyně tedy vařila i pekla maso, smažila koblihy i šišky a pekla vdolky a buchty. Na tučný čtvrtek měl totiž každý hodně jísti a píti, aby po celý rok byl při síle!" 

A taky se stínali kohouti, berani a krmníci. A to dost drsně, nakonec byly tyto popravy  v roce 1850 zakázány. Dochovaly se nám zabíjačky a ty domácí bývají spíš láskyplným rozloučením s pašíkem. Tedy z vlastní zkušenosti vím, že je nejlépe pašíka ráno navštívit, tak nějak to spolu probrat a pak povolat řezníka. Následně už nejde o "našeho pašíka", ale o lahodnou krmi!

Takže teď ty vdolky. Budete na ně potřebovat:

1 kg hladké mouky

1/2 l mléka (někdy stačí méně, podle mouky)

1/4 kg másla

2 vejce

2 kostky kvasnic 

2 kávové lžičky soli rovné

8 kostek cukru

mák na posypání

If you need a recipe for this traditional Czech  food  in English, I will be pleased to send it to you.

Tak z bio mouky prý mazanec neupečete! MF DNES

Tak vida, z bio mouky prý velikonoční mazanec neupečete. Máme tady článek na iDNES z 3. 4 . 2014, dokonce v záložce Ekonomika.

Bochánek se moc nepovede, bude nízký, sražený, protože těsto moc nenakynulo a nebude vám chutnat. Přesně to se stalo v praktické části testu MF DNES, který se pokoušel zjistit, z čeho upéct velikonoční dobroty. Pěkně nám to navazuje, jen co člověk upeče skvělý mazanec z bio mouky, už tu máme článek, jak to nejde.

MF DNES byly dlouho naše oblíbené noviny, odebírali jsme je roky každodenně. Čas pokročil a my jsme omezili odběr na dvakrát týdně, pak poskočil a my zrušili předplatné komplet.  S nostalgií vzpomínám, jak jsem se těšila v sobotu na pravidelnou snídani s novinami na kuchyňském stole. A což teprve na chatě s kávou a čerstvým koláčem z místní pekárny. Pěkně jsme probrali publikované články, byly totiž zajímavé, měly hlavu a patu. A ty, které jsme vyhodnotili jako zmaštěné, by se dnes klidně mohly vyhřívat na titulní stránce. 

Jak jsem pekla mazanec ze špaldové mouky

V sobotu jsem měla volno! A to po dlouhém čase. Velikonoce jsou za chvilku, takže co takhle vyzkoušet mazanec. Mazanec naší babičky je jedinečný. Jenže co s tím, když je to plné bílé mouky a cukru. Špaldová mouka místo bílé, třtinový cukr místo bílého -  tahle kombinace by zřejmě babičku porazila. No jo, časy se mění, dřív se bílá mouka používala do svátečních koláčů, já špaldovou vrazím do svátečního mazance.