Plněné cukety

A máme tady cuketové období! Období, kdy vyrazím na zahradu a vracím se s cuketou. Tedy s tou největší. Menší ještě chvíli počkají. První týden vás to těší: zelenina roste a je stále k dispozici. Jídelníček se odlehčí, cuketu můžete nastrouhat do salátů a zapékat. Další týden se pustíte do vytváření zásob na zimu. Cukety chytře číhají. Ve chvíli, kdy vám dojde inspirace, se nadechnou k rozletu. Nabírají na plodnosti a vy se bojíte přiblížit. Já prchám k internetu. Už samotné zjištění, že nás – zavalených cuketami -  je víc, je úlevné. Hledám nové recepty. Na oplátku se mohu podělit o ty moje.  Netvrdím, že jsou originální nebo snad průlomové – ze zeleniny prase neuděláte. Zato jsou jednoduché a prověřené. Jestli si chcete pochutnat a knedlíky vás do extáze nepřivedou, můžete zkusit plněné cukety. Nemusíte trávit hodiny u plotny, připravíte je raz dva a pečou se samy.

Na plněné cukety budete potřebovat:

cuketky malé

jáhly

rajčata

parmezán

sůl, bazalka, rozmarýn

Taky pěstujete cukety?

Tak to jsme jednou zaseli cukety. A vůbec jsme netušili, že jsme vypustili džina z láhve. Cukety jsou totiž všude, zabraly celý roh zahrady a bojují o prostor s dýněmi. Každoročně. Jsou neuvěřitelně životaschopné, nic po nás nechtějí - ani vodu. Jak je to možné, to nevím. Nicméně, staly se tak velkou inspirací a jedním z pilířů našeho zahradničení.

Tržiště krále Miroslava - srovnávací studie nákupů lidu pohádkového a dnešního

Dnes si spolu připomeneme jednu z nejhezčích českých pohádek a zajdeme na trh. Jak to spolu souvisí? Jednoduše - chodím už třicet let na tržiště, kde král Miroslav nabádal své poddané k pilné práci! 

Pyšná princezna  - to je základ českých filmových pohádek. Natočil ji režisér Bořivoj Zeman v roce 1952. Celý štáb se hodně nacestoval. To máme na úvod zemi krále Miroslava - Český Krumlov, pak hned trh v Českých Budějovicích, zámek Hluboká nad Vltavou - to máme princeznu a "Zavaž mi střevíček!" Princezna hází míč v Hluboké nad Vltavou, zahradník chytá v Třeboni. Seno se suší na loukách u Třeboně.  Krále Miroslava nechtěly pustit stromky v zahradách zámku v Telči. Zbrojnoši hledali svého pána v lese u Jetřichovic, Krasomila  s Miroslavem se skrývali na Panské skále u Kamenického Šenova.

Pohádka letos slaví už 62. narozeniny. Tak proč se nepodívat, jak to vypadá ve šťastné zemi krále Miroslava! A co lidi? Zpívají nebo si musí zaskočit k sousedům? 

Začínáme na tržišti, připomeneme si, jak to bylo ve filmu:

 

Hned první scéna  byla natočena na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. 

Lívance z pohankové mouky

Máme tady léto, venku je kolem 35 stupňů.   Čas lívanců s čerstvými jahodami, borůvkami hojně politými smetanou nebo s tvarohem. A což teprve lesní jahody, maliny nebo ostružiny! Nejlepší maliny a ostružiny jsme v časech mého dětství sbírali na rozpálených letních pasekách, tedy ve společenství  se spícími zmijemi a  lesními včelami. Klíšťata jsme nepočítali, neznali jsme totiž žádné boreliózy ani encefalitidy.  Lesní  jahody nám babička připravovala se sněhem z bílků. Též salmonela nám nic neříkala, je to divné, protože jsme zbaštili kdeco. O prázdninách jsme bývali venku celé dny, zahrady na vsi oplývaly jídlem a my jsme zpravidla odstraňovali jen hlínu. Z pohledu dnešní medicíny je vůbec zázrak, že jsme vyrostli! Nicméně, podařilo se.   Jednoho dne jsem se za účelem studia přestěhovala do Prahy.  První dva roky jsem ještě žila ze zdravé podstaty, pak se u mě projevila alergie na cokoliv - včetně milovaných jahod. 

Letos se na první borůvky můžeme teprve těšit, nevadí, lívance s domácí marmeládou budou taky skvělé!

Než se do nich pustíte, kupte si obyčejnou pohankovou mouku. Já jsem použila celozrnnou,  protože náhodou byla ve spíži. 

Mlátička bratří Galusových a ruchadlo bratranců Veverkových - tip na výlet

Můžete v lese najít ruchadlo? Nebo stoletou mlátičku na obilí? A co takhle sáně samochodky?

Pokud vyrazíte z Horního Jelení tím správným směrem, najdete na kraji lesa poklad.  Upozorňuji předem, že není nutné čekat na velkopáteční noc, kdy se tradičně poklady otevírají. Můžete přijít kdykoliv, je otevřeno non - stop.

A nyní je nezbytné definovat si slovo "poklad". Já vycházím z předpokladu, že:

"Poklad je něco, co vám nikdo nemůže vzít!" 

Všeobecně proklamované hlášky o zlatu a drahém kamení vypadají na první pohled lákavě. Je to jako díra v zemi, tu vám taky nikdo nemůže vzít!! Nemluvě o tom, že je zakázáno brát si sebou cokoliv do hrobu!!! Pokud stanovíme správně vstupní parametry, řešení problému bývá nasnadě. Já tvrdím, že se musí jednat o něco nehmotného a zároveň něco, co vám přinese kousek štěstíčka. Takže? Jestliže vás uvede do vytržení  kafemlejnek v lese, který tam je už dlouho A NIKDO HO NEODNESL, je to poklad.

Staročeský tvarohový koláč

The Traditional Czech Cheesecake

Pokud máte chuť na něco sladkého, je lepší rychle najít dobrý recept a upéct třeba koláč. Proč? Protože v opačném případě budete tak dlouho myslet na sladké, dokud nezbaštíte celou čokoládu - to v lepším případě. V horším otevřete šuple a žádná kalorická bomba - tím myslím tyčinky TWIX, MARS, SNICKERS, které se vzaly bůhví odkud a už tam jsou opravdu dlouho - před vámi nezůstane bezpečná. Za normálních okolností bych to nedala ani svému nepříteli.

Tak tedy staročeský tvarohový koláč. Ten je tak "staročeský" asi jako já. Představa, že budu stát u válu a vykrajovat  kolečka z kynutého těsta, mě pravidelně dostávala do kolen. Mimochodem, jistě jste si všimli, že kulaté koláče mají široké okraje z těsta a náplně pomálu. Kdo by baštil těsto! A tak tedy peču koláč, který množstvím náplně spíš připomíná cheesecake. Možná se teď cítíte trochu podvedeni, říkáte si, slibuje staročeský koláč a nic. Není třeba se bát, pokud byste se opravdu chtěli pustit do něčeho z dob našich praprababiček, mám výborný recept. Domácí kuchařka od Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1837 je náš poklad.

Tajemná Valpuržina noc a slepičí polévka

Walpurgis Night and Home-made Chicken Soup

Noc z 30. dubna na 1. máje je noc magická, plná čar a kouzel. Je to noc ohňů. Oheň zahání zlé duchy, temné příšery a podobné nekalé mocnosti. Noc plná symbolů je předzvěstí slunovratu a přicházejícího jara.   Je to tradice, která spojuje člověka s přírodou. Můžete přeskakovat ohně, účastnit se sletu čarodějnic, kutálet hořící kola, přemýšlet o tom, že už v pohanských dobách lidé prosili o dobrou úrodu a sem tam se potřebovali očistit od svých hříchů.
Já obyčejně připravím dobré košťátko a vyrazím za mými kamarádkami, čarodějnicemi, na naši mateřskou základnu - Petrovy kameny.

Peter's stones - the peak of the mountain Hrubý Jeseník,
the place of witches' meeting at Walpurgis Night

 A odtud pozorujeme to legrační lidské hemžení včetně pálení čarodějnic - tedy divných figurín, ohyzdných babic s bradavicí na nose, s vykotlanými zuby a neforemnými hábity. 

Vážení!!! Dnešní čarodějnice je žena moderní, s bradavicí na nose si poradí plastická chirurgie, na zuby máme zubaře - tedy pokud máte stavební spoření, můžete ho použít na rekonstrukci chrupu jako já. A ty hábity? To je teprve zásadní omyl. Jde o styl Gothic, mimochodem cenově velmi nákladný. A dobré koště dnes taky není zadarmo. 

Čarodějnice tady nejsou  kvůli černé magii, jedná se povětšinou o osoby mimořádných kvalit. Umí léčit, mohou nahradit psychology, mají díky své léčebné praxi zkušenosti s všelijakým pozemským trápením. Aby mohly "čarovat", musí se hodně učit - o přírodě, o bylinkách, o lidském těle i duši.