Hruboskalsko - skály, skály, skály…

Hruboskalsko - to je moje srdeční záležitost. A pak ještě mnoha dalších -  horolezců, tuláků, lidí, kteří hledají klid.  Můžete tady lézt na skály (pokud na to máte), můžete lézt pod skály a sáhnout si na ně, můžete si najít místo, kde meditovat je snadné jako dech.

Příroda je tu pro každého. Pro mimina v kočárcích i pro ty starší. Ideální pro kancelářské myši!

Zdatnější jedinci tady vybíhají schody na Angrově stezce  u Sfingy a dále šplhají na Janovu vyhlídku. (Pes ovšem běžel první, téměř si šlapal na jazyk a na vodítku vlekl svého pána.)

 Tras je bezpočet a to i pro cyklisty. Posledně jmenovaní profrčí  po Zlaté stezce Českého ráje, jejich preference jsou prostě jiné.

Váhala jsem, zda se vůbec pouštět do psaní tohoto článku. Český ráj nepotřebuje žádnou reklamu a je lépe jeho přednosti uchovávat v tajnosti. Popisovat nádherné vyhlídky, skalní rokle, prameny v lesích ani není možné, nejsem Fráňa Šrámek. 

V září se ve skalách pohybovalo mizivé množství lidí, zčásti Němců, Poláků a taky Dánů. 

Jablečný koláč ze špaldové mouky

Málo platné, podzim je nadohled. Léto je nějak čím dál kratší, dovolené čím dál méně a než se člověk vrátí z krátkého výletku, jablka opadávají, zahrada volá o pomoc. Chce to systém, tak se tedy nejdříve vypořádáme s jablíčky. 

Jablečný koláč má tisíce variací. Hledáme ten nej, nej..., aby byl chutný, šťavnatý, vláčný i druhý den. Taky trochu jiný a hlavně - málo mouky, hodně jablíček a nepřehánět to s cukrem!

Česká superžena aneb proč potřebujeme rychlé recepty

K sepsání této úvahy mě inspiroval recept na cukeťák pečený v troubě. Je rychlý, lze jej doporučit každé české pracující ženě. Tedy superženě, kterou se málokterá touží stát, pod tlakem událostí se jí však stane. 

Tady vidíte, že výkonnost české ženy  byla zdokumentována již na bankovce v roce 1953 i na její následnici z roku 1961. Žena vždy v pracovním a se snopem obilí!

Cukeťák z trouby

Recept na cukeťák pečený v troubě aspiruje na top ten rychlých receptů. Potřebujete jen trochu času na zamíchání a pak si můžete dát kávu a opájet se vůní, která se line z trouby.

Suroviny na  cukeťák:

1 cuketa

strouhaný sýr

2 vejce

2 cibule

2 hrsti ovesných vloček

polohrubá mouka (tolik, aby těsto bylo roztíratelné)

sůl, kmín

olivový olej, rajčata a rozmarýn

Cukeťáky pro kluky

Když vám u stolu zasedne parta kluků, je to pohoda. Pokud je chcete u toho stolu chvíli udržet, musíte je nakrmit. Jídla musí být hodně, musí být chutné a hlavně rychlé. V létě utrhnete obří cuketu a máte napůl vyhráno. Zatímco brambory pro tlupu výrostků budete strouhat hodinu, cuketa je nastrouhaná vcukuletu. Cukeťáky jsou jen jinou verzí bramboráků. Nebo taky drbanců, sejkor, cmundy, hanušek a halušek. Na názvu drbance trvám - pochází z mého domovského kraje podorlického. Pokud by někdo protestoval, že drbance jsou knedlíky, tak těm jsme u nás říkali „chlupaté nebo chlupáče“. Co kraj, to jiný název. Jsou lidi, u kterých se objeví Pavlovův reflex slinění už při jeho vyslovení.

Plněné cukety

A máme tady cuketové období! Období, kdy vyrazím na zahradu a vracím se s cuketou. Tedy s tou největší. Menší ještě chvíli počkají. První týden vás to těší: zelenina roste a je stále k dispozici. Jídelníček se odlehčí, cuketu můžete nastrouhat do salátů a zapékat. Další týden se pustíte do vytváření zásob na zimu. Cukety chytře číhají. Ve chvíli, kdy vám dojde inspirace, se nadechnou k rozletu. Nabírají na plodnosti a vy se bojíte přiblížit. Já prchám k internetu. Už samotné zjištění, že nás – zavalených cuketami -  je víc, je úlevné. Hledám nové recepty. Na oplátku se mohu podělit o ty moje.  Netvrdím, že jsou originální nebo snad průlomové – ze zeleniny prase neuděláte. Zato jsou jednoduché a prověřené. Jestli si chcete pochutnat a knedlíky vás do extáze nepřivedou, můžete zkusit plněné cukety. Nemusíte trávit hodiny u plotny, připravíte je raz dva a pečou se samy.

Na plněné cukety budete potřebovat:

cuketky malé

jáhly

rajčata

parmezán

sůl, bazalka, rozmarýn

Taky pěstujete cukety?

Tak to jsme jednou zaseli cukety. A vůbec jsme netušili, že jsme vypustili džina z láhve. Cukety jsou totiž všude, zabraly celý roh zahrady a bojují o prostor s dýněmi. Každoročně. Jsou neuvěřitelně životaschopné, nic po nás nechtějí - ani vodu. Jak je to možné, to nevím. Nicméně, staly se tak velkou inspirací a jedním z pilířů našeho zahradničení.