Chleba doma pečený aneb čím vším je možné zdobit

Pečení domácího chleba  přechází u nás doma do další fáze. "Částečně" jsem se vypořádala s hnětením, kynutím, tvarováním a depresemi, které následovaly po výrobě frisbee. Frisbee - chléb placatý - je noční můrou mnoha amatérských pekařů. Profíci si nestěžují nebo to tají! A "částečně" znamená: "Nikdy neříkej nikdy!" Nebo taky: "Chleba v troubě je vždycky drama s nejistým koncem!"

Tak jsem vyrostla ke zdobení chleba.

Varianta č.1 - šablony nebo-li stencils

Tady máme můj dnešní "mírně zběsilý" chlebík. Jaro mě táhne ven a pečení zase do kuchyně. Tak jsem to zkombinovala - fotky jsou ze zahrady. A proč zběsilý? Použila jsem skoro všechny druhy mouky, co jsem doma našla - žitná chlebová, ječná, špaldová - hladká i celozrnná a pšeničná chlebová. Těsto jsem přikryla doma objeveným kusem čehosi háčkovaného. Ať si chleba užije!

Mazanec kváskový ze špaldové mouky

Dobré ráno,
velikonoce za dveřmi, konečně taky budeme mít v pátek volno. Chtělo by to něco na oslavu, takže zkouším mazanec kváskový. Vsadila jsem na jistotu - recept je od echt pekařky Maškrtnice.

Včera jsem zadělala zároveň na chleba, když už tu troubu rozpálím, upeču i sekanou. Ráno tedy rovnou z postele k troubě, litinový plát a plech na zapaření šup do trouby. Cestou do koupelny jsem naplnila pračku. Logistická firma by mi mohla závidět. Do chvíle, než na mě promluvil můj muž a já štědře posypala ovesnou kaši paprikou (stojí hned vedle skořice). Chlebík doplatil na vysokou hydrataci, je mírně placatý, zato jak peříčko. Pohled na mazanec v troubě mě donutil uvařit si šálek kávy. Nelžu, po 10 minutách byl 2 cm vysoký a stále se rozjížděl. Ten pocit zoufalství....No a znáte to, najednou vyskočil a dělal, že jako vlastně o nic nejde. Jak chutná, to ještě nevím. Sekaná je taky hotová, stejně jako já! A to ještě není ani 10:00 hod.

Kváskové lívance ze špaldové mouky

V oblasti lívanců jsem udělala další velký krok. Nevím, jestli pro lidstvo, pro mě určitě.

Místo klasického droždí jsem použila kvásek. Kvásek, který věrně slouží při pečení chleba, nezklamal ani tady.

Tady máme postup:

Večer jsem připravila rozkvas: 2 lžíce kvásku (žitného), půl hrnečku celozrnné špaldové mouky a půl hrnečku vody, smíchat, přikrýt a nechat v pokojové teplotě přes noc.  

Ráno jsem přidala: 500 g mouky (půl celozrnné špaldové, půl obyčejné špaldové), 0,7 l mléka, 2 vejce, špetku soli a lžíci cukru. Těsto dlouho kyne, mně pomáhá pekárna, kde nastavím teplotu na 30°C. Přesto kynulo tři hodiny. Kdo nemá pekárnu, dá k topení, ne na topení! Dle potřeby přidávám buď mouku nebo mléko, konzistence je stejná jako u běžného těsta na lívance z droždí. Tedy spíš tekuté.

 

 

 

 

 

 

Kvásek Zbyněk v akci.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pak už je to jednoduché, rozpálíme lívanečník a už to jede. "Jede" v tomto případě znamená, že každý nový kus je s dychtivým pohledem očekáván a hlasitě zdraven:

"Á, lívance!"

 

My sourdough pancakes or flapjacks (it depends of your wish): 300 g sourdough (2 tbsp of starter,1/2 cup of watter, 1/2 cup of whole spelt). Leave overnight at room temperature, then you add 500 g flour - 1/2 spelt + 1/2 whole-grain spelt, 700 ml milk, 2 eggs, 1 tbsp sugar, pinch of salt. Leave min. 3 hours to rise. That is all, nothing complicated.

Domácí kváskový aneb peču chleby a nemůžu přestat

Jak s tím jednou začnete, nemůžete přestat. Takže než si pořídíte kvásek, pořádně to zvažte.

Pravděpodobně taky spadnete do skupiny "Pečem pecen". Zjistíte, že nešílíte sami kvůli chlebu, který se nechce "zvednout". Zjistíte, že kváskový chléb je fenomén, zvlášť ten doma pečený. Pečou holky i kluci a po celém světě. Radí se takřka v přímém přenosu. Stačí fotka a prosba.

Tady jsou nejčastější:

Už to mám dát do trouby?

Je "to šedivé " na povrchu kvásku plíseň?

Proč ten kvásek smrdí jak aceton? Dá se ještě zachránit?

Proč ten chleba zase prasknul?

Proč je to placka hodící se pouze ku létání - hodu diskem?

Nedala jsem tam sůl, co s tím? (Sousedovy slepice si prý nestěžovaly a ještě poslaly vajíčka.)

Je lepší dívat se do trouby nebo na televizi? (Vítězí trouba, má lepší program!)

Velikonoční beránek piškotový

Mám ráda velikonoce – symbolizují konec zimy, nový začátek.

Zima ve městě v kombinaci se současným pracovním stylem není nic, co by mě mohlo nadchnout. V zimě má totiž člověk odpočívat a nabírat síly, aby se mohl na jaře pustit do práce. Jaro, léto, podzim  - to bývalo dostatečně dlouhé období k zajištění potravy a přežití další zimy. Někde v průběhu vývoje člověka se stala technologická chyba. Člověk doby moderní musí pracovat celý rok, často i v noci. Aby na to viděl, vynalezl elektrické osvětlení. Vzápětí zjistil, že čas je nutné posunovat a ušetřit tak platby za osvětlení pracovního procesu. Vynalezl automobil, aby mohl být flexibilní a trávit v něm mnoho hodin při přesunech na místo pracoviště. Postupně přidal telefony přenosné, aby byl neustále na příjmu. Vynalezl počítač, potažmo celodenní zírání do obrazovek. Zkonstruoval automatické linky k výrobě čehokoliv.  A stejně to časově nezvládá!!!! Takže v zimě žádné leženíčko, žádné zpomalení rytmu, pěkně přitlačit na pilu. Je totiž čas statistických výkazů a uzávěrek. Koneckonců, farmaceutická lobby si mne ručičky, neboť padlých je mnoho!
Takové pečení beránka je vlastně léčebná terapie. Zamícháte, upečete a máte beránka jako živého. Potřebujete především formu. 

Já mám dvě kameninové – dostaly se ke mně putováním v rodině a tak se snažím je střídat. Chybí mi hnědá litinová mé babičky. Pevně doufám, že žije svým vlastním životem a někdo v ní peče!

Pracinky

Říkám si, proč psát o něčem tak jednoduchém a je vůbec možné dát tomu nějaký příběh? A pak přijde babička a hlásí, že místní Sokolky mají problém s vyklápěním pracinek. Prý hlavně nevymývat formičky vodou! Předpokládám, že v jejich receptu je nějaká chyba. Sázím na špatný poměr tuku a mouky. Otvírám moji ručně psanou kuchařku a všem, kdo bojují s vyklápěním, posílám ověřený recept. Abychom si rozuměli, pracinky z východních Čech rovná se pracny nebo medvědí tlapky v jiných krajích.

K pečení pracinek potřebujeme hlavně formičky. Tyhle jsou třicet let staré. 

Vanilkové rohlíčky z celozrnné mouky

Vanilkové rohlíčky peču na vánoce každý rok, je to základ. Dlouho jsem hledala ten správný recept, propekla  jsem se nekonečným množstvím variací. Znáte to, některé chutnají skvěle, ale roztékají se na plechu. Další jsou tak sladké, že následné obalení v další porci cukru, byť vanilkového, nepřichází v úvahu. Závislost na cukru si dnes vypěstujete velmi snadno, je i v kečupu. Velmi zajímavé jsou výsledky pokusů na hlodavcích, kterým byl náhle přerušen přísun cukru. Myši vykazovaly příznaky lehké abstinence jako je cvakání zubů, kvílení a úzkost. Až zase budete držet cukr v ruce, sypte s rozvahou, kdo by chtěl kvílet, až rohlíčky dojdou.