Začínám, první téma je jasné - musí být o plackách.
Bramborové placky - to je můj recept na pohodu. V krizových situacích zabírá spolehlivě. Kam se hrabou uklidňující pilule.Vůně placek přiláká celou rodinu včetně psa. Když jsem byla malá, dělali jsme jich vždycky plnou kameninovou mísu. Pekli jsme je na plátech kamen a byl to vždycky svátek. S příchodem mého manžela do rodiny nastala další vývojová etapa. Podorlicko se srazilo s Českobudějovickem. Začali jsme je mazat povidly. Naši kluci trávili prázdniny u babičky a placky milovali. Koneckonců tam na ně jezdíme dodnes všichni. Ty z kuchyňského sporáku s litinovými tály jsou totiž nejlepší. Pokud jste šťastnými majiteli zařízení tohoto druhu, zvládnete péct i 10 placek najednou. Jak jsem sháněla litinový tál na sklokeramickou desku je na samostatné povídání.
Receptů na placky najdete všude plno, takhle se dělají u nás:
Základem velkovýroby je zapojit celou rodinu: Ten, kdo vstává nejdříve, škrábe a vaří brambory. Čím víc, tím líp. Brambory musí být vychladlé a trochu "uklidněné". Neptejte se, proč. S tím jsem doma vždycky narážela. Protože se to tak dělá. Nicméně!! Pokud postupuji podle letitých návodů, mívá to skvělé výsledky. Jak začnu experimentovat, je to někdy lepší, ale většinou průšvih.
A teď tedy zpátky k plackám:
Vychladlé brambory nastrouhám na vál, přidám 2 vajíčka a rovnou lžičku soli.
