úterý 10. června 2014

Lívance z pohankové mouky

Máme tady léto, venku je kolem 35 stupňů.   Čas lívanců s čerstvými jahodami, borůvkami hojně politými smetanou nebo s tvarohem. A což teprve lesní jahody, maliny nebo ostružiny! Nejlepší maliny a ostružiny jsme v časech mého dětství sbírali na rozpálených letních pasekách, tedy ve společenství  se spícími zmijemi a  lesními včelami. Klíšťata jsme nepočítali, neznali jsme totiž žádné boreliózy ani encefalitidy.  Lesní  jahody nám babička připravovala se sněhem z bílků. Též salmonela nám nic neříkala, je to divné, protože jsme zbaštili kdeco. O prázdninách jsme bývali venku celé dny, zahrady na vsi oplývaly jídlem a my jsme zpravidla odstraňovali jen hlínu. Z pohledu dnešní medicíny je vůbec zázrak, že jsme vyrostli! Nicméně, podařilo se.   Jednoho dne jsem se za účelem studia přestěhovala do Prahy.  První dva roky jsem ještě žila ze zdravé podstaty, pak se u mě projevila alergie na cokoliv - včetně milovaných jahod. 
Letos se na první borůvky můžeme teprve těšit, nevadí, lívance s domácí marmeládou budou taky skvělé!
Než se do nich pustíte, kupte si obyčejnou pohankovou mouku. Já jsem použila celozrnnou,  protože náhodou byla ve spíži.